O školním vzdělávacím programu

  O školním vzdělávacím programu

    Vzdělávací projekt „Hrajeme si od jara do zimy“ je vypracován jako schematický model integrovaného bloku vzdělávání, který umožňuje dítěti vnímat svět v jeho přirozených souvislostech a získávat tak reálnější pohled na svět a aktivní postoj k němu, zaměřuje se na výchovu dítěte k aktivní péči o své zdraví a výchovu ke zdravému životnímu stylu

     Učitelky mateřské školy tento vzdělávací projekt dotváří konkrétní týdenní nebo denní vzdělávací nabídkou dětem podle jejich individuality a věkového složení třídy se stanovením pedagogického záměru. Školní vzdělávací program umožňuje pedagogům pracovat samostatně a tvořivě s uskutečňováním svých nápadů a s uplatněním své odborné způsobilosti. Cílem vzdělávání není splnit nějakou činnost, ale rozvoj kompetencí každého dítěte podle jeho individuálních možností.

     Vzdělávací záměr vzdělávacího projektu:

      -rozvoj osobnosti dítěte, její individuality, jejího vzdělávacího potenciálu, rozvoj citového postoje dítěte vůči ostatním lidem, světu kolem nás, k práci člověka, k rodině, k přírodě, k planetě Zemi, k historii a k lidovým tradicím a zvykům

     -rozvoj postoje dítěte k vlastnímu zdraví a ke zdravému životnímu stylu

     -rozvoj osobnosti s pozitivním vztahem k sobě i k druhým v souladu s všelidskými hodnotami, jako je nedotknutelnost lidských práv, rovnost všech lidí, soucítění a solidarita se slabšími a ohroženými jedinci, péče o druhé a ohleduplnost k jiným, význam životního prostředí pro život člověka, základy pro zdravý život.

   Cílem výchovy ke zdraví a zdravému životnímu stylu je dovedení dětí k odpovědnosti a samostatnosti.

-Odpovědnost znamená, že se děti dokáží rozhodnout podle zásad zdravého životního stylu a své rozhodnutí prosadit. Nadměrně ochranitelský přístup rodičů a ostatních dospělých (i v MŠ) často neumožňuje dětem, aby zkoušely, chybovaly a přijímaly rozhodnutí a jejich důsledky v reálných situacích. Děti však pro učení potřebují dostatek příležitostí.

-Samostatnost znamená, že děti dokáží jednat a rozhodovat se samostatně i to, že dokáží obsloužit samy sebe.

Výchova dětí ke zdravému životnímu stylu zahrnuje propojení zdravé výživy, pohybové aktivity, vnitřní pohody dítěte a zdravého prostředí. Začít v dětství je nejvýhodnější, protože nevhodné zvyklosti se v dospělosti těžko odstraňují. Pedagogové důsledně využívají běžné události ve školce, které děti přirozeně vedou k porozumění zásadám zdravého životního stylu. Děti si osvojí zdravé návyky když:

-tématu zdraví věnují pozornost

-vědí, podle čeho se mají rozhodovat

-dostávají podporu a zpětnou vazbu od rodičů, učitelky a ostatních dětí.

Cíle výchovy dětí ke zdravému životnímu stylu v jednotlivých oblastech:

Zdravá výživa

-MŠ poskytuje dětem vyváženou stravu podle zásad zdravé výživy a kvalitní pitný režim, seznamuje děti s chutěmi potravin, které děti neznají z domova

-dítě si dokáže vybrat zdravé potraviny, umí zařadit potraviny podle potravinové pyramidy

Zdravý pohyb

-MŠ poskytuje dětem dostatek podnětů i prostoru pro různé pohybové aktivity, střídání klidových a pohybových činností, maximální možnost spontánního pohybu venku

-dítě rozumí tomu, proč má vykonávat pohybové aktivity, vědomě vyhledává vhodné pohybové aktivity samo, s podporou dospělého se zbavuje strachu a rozvíjí své pohybové dovednosti

Vnitřní pohoda

-MŠ vytváří pro děti prostředí s pravidelným režimem dne, který dává dětem jistotu, prostředí beze spěchu a shonu, pedagogové mluví s dětmi o tom, co se bude dít, co se děje, co se událo, uzavírají s dětmi dohody „Co se stane,když…“

-dítě dokáže vyjádřit, jak se cítí, dokáže požádat o podporu a pomoc, vyjádřit souhlas i nesouhlas, vědomě si vybírá kamarády a situace, které prožívá s druhými s příjemnými pocity.

Zdravé prostředí

-MŠ vytváří dětem podnětné prostředí, ze kterého se učí, pomáhá dětem vytvářet základní hygienické návyky a návyky bezpečnostního chování, ale nestresuje je, napomáhá dětem k podnětnému kontaktu s přírodou 

- dítě přizpůsobuje své chování prostředí, ve kterém se nachází, dokáže dodržovat základní hygienické a bezpečnostní návyky, podílí se na tvorbě prostředí a je si vědomo důsledků svých činů v koloběhu života

 Vzdělávací projekt „Hrajeme si od jara do zimy“ klade důraz na:

-tvořivost pedagoga při uplatňování vzájemného propojení vzdělávacích oblastí při vlastním plánování denní vzdělávací nabídky dětem

-na uplatňování hlavní vzdělávací metody, kterou je pro děti hra nebo jiná pro ně zajímavá činnost

-na aktivitu dítěte, prožitkové učení s posilováním dětské zvídavosti a objevování světa kolem nás

-na emoční prožitky dětí

-na respektování specifiky předškolního vzdělávání

-na spojení vzdělávacích témat se životem

-na důsledné realizování evaluačních analýz obsahu, metod a forem denní nabídky činností dětem

-na důsledné analýzy evaluace směrem k dítěti zaměřené na rozvoj každého dítěte jako jedinečné osobnosti, vzdělávací pokroky dítěte písemně zaznamenávat

-na spoluúčast rodiny zajišťující pohodovou atmosféru navozující klima důvěry mezi rodiči, školou a dětmi.

     Vzdělávací obsah  zahrnuje pět vzdělávacích oblastí:

1. Dítě a jeho tělo

2. Dítě a jeho psychika

3. Dítě a ten druhý

4. Dítě a společnost

5. Dítě a svět

   Tyto jednotlivé oblasti, resp. jejich obsahy, se vzájemně prolínají, prostupují, ovlivňují a podmiňují. Vytvářejí společně fungující celek, v životní skutečnosti nedělitelný.

        Vzdělávací program konkretizovaný pedagogem v třídním programu si klade za cíl dosáhnout u dětí před nástupem ke školní docházce výstupy-očekávané klíčové kompetence dle RVP PV:

6. Kompetence k učení

7. Kompetence k řešení problému

8. Kompetence komunikativní

9. Kompetence sociální a personální

10. Kompetence činnostní a občanské

     

         Celoroční vzdělávací blok „Hrajeme si od jara do zimy“obsahuje tématické celky, vždy jedno téma na měsíc a v něm tři projekty-podtémata na tři týdny v měsíci. Čtvrtý týden je časovou rezervou jednoho týdne v měsíci pro opakování, plnění přání dětí a zařazení evaluačních záměrů.

         Jednotlivá témata jsou zpracována formálně na školní měsíce, ale v praxi nejsou pevně časově ohraničena. Jejich časovou délku určuje zájem dětí.  Aby poskytovala dostatek podnětů k činnostem, vycházejí z přirozeného života kolem nás.

         Podtémata pedagog dále realizuje a konkretizuje stanovením dílčích vzdělávacích cílů a okruhem činností pro vzdělávací nabídku do třídního programu.